Povídky

 

Maštale loupeživého rytíře Toulovce

to nevyprávím já :-)
S rodiči jsem byla na výletě v Toulovcových maštalích. Je to tam príma. Měli byste říct rodičům, ať vás tam vezmou. Je to v Pardubickém kraji u Proseče. Mimo to, že si tam krásně užijete den na procházce, můžete jít i do jeskyně. Je tam hodně skal, po kterých se dá lézt a fotit.
Toulovcovy maštale - borový les je plný skal pozoruhodných tvarů.

Toulovcovy maštale 

 

Toulovcovy maštale - borový les je plný skal pozoruhodných tvarů.Z Toulovcovy rozhledny se můžete pěkně rozhlédnout po okolní krajině.Toulovcovy maštale patří k oblíbeným turistickým cílům malých i velkýchToulovcovy maštale - pískovcové skály pomalu mění svůj tvar.Toulovcovy maštale - viklan.
 
 
Kdybyste se šli projít na velkou procházku, budete muset zdolat kolem 20 kilometrů. Mně se tam osobně moc líbilo, ale na kolo to zrovna terén není. Můj bráška si vzal odstrkovadlo a pěkně se tam nadřel. Co mě udivilo bylo, že tam chodí každý den fůra lidí. Je tam krásná příroda, já jsem tam udělala spoustu fotek. Vstupné je zdarma.
Blízko Toulovcových maštalí je i Toulovcova rozhledna - tam se sice platí, ale není to drahé. Blízko se taky může chodit na kešky. Z Toulovcovy rozhledny je krásný výhled. Máte tam i cedule, jakým směrem je třeba Chorvatsko.

 

Chodí se po značkách, takže byste se neměli zaručeně ztratit. Pak si taky můžete vybrat parkoviště - pokud se chcete našlapat, vyberte si parkoviště umístěné dál, a pokud chcete jít rovnou do skal, vyberte si parkoviště hned u Toulovcových maštalí. Tak poproste rodiče, dokud je hezky, a vydejte se prozkoumat maštale.

 

 

Černé stíny nad městem 40.část 
Čtvrtek, 04.08.11, 16:08 
:   Czech Republic        

Byla pro všechny přítomné poněkud překvapivá,proto nikdo skoro ani nedýchal a netrpělivě tedy čekal,co na to Wiliem odpoví.Ten z toho byl také trochu překvapen.Čekal sice,že převezme práci Šerifa,ale že dostane nabídku už nyní,tedy ještě při vlastní svatbě,to nečekal ani on.Ale musel něco tedy říci.Všichni na to čekali.Po malé pauze věnované rozmýšlení tedy nakonec 
povídá ,,Milí Šerife,když jsem poprvé se svým tátou přišel do Vašeho města,neměl jsem ani tušení,jakého vřelého přijetí se tu od všech dočkám.Nevěděl jsem,jestli se mi tu bude líbit,nevěděl jsem,jestli tu seženu práci,nevěděl jsem,co mě zde vše čeká a jestli tu tedy najdu kousek i toho štěstí.A musím říci,že vše,co jsem hledal,jsem nakonec tu v Šikl City mezi Vámi všemi našel.Stali jste se všichni pro mě mou rodinou a mými přáteli a já nevím,jak bych Vám to všem měl nejvíce oplatit.Hlavně ty,Šerife,ty jsi mě naučil nejvíc.Nejenže,že jsi mě naučil,jak správně a poctivě zastávat místo zástupce Šerifa,ale jak být i dobrým a poctivým člověkem.Jsem rád,že mohu být člověkem,který v hlouby srdce tomuto místu již také může říkat domov a který je velice rád mezi všemi jeho obyvateli a přáteli.A ano,věz tedy,že jsem připraven přijmout místo hlavního Šerifa a slibuji,že budu svoji práci vykonávat tak,jak jsi mě ty naučil a snad ještě i lépe (i když vlastně nevím,jestli to ještě jde).“A na to si oba navzájem podali ruce a samozřejmě,že Wolker to musel využít a onen stisk tedy také vyfotografoval.Poté se opět celým kostelíkem rozezněl delší potlesk.delší proto,že během něj si podali ruce i všichni hlavní hrdinové,kteří se podíleli na záchraně města a všech jeho obyvatel.I když vlastně tleskali si všichni všem.Až to tedy skončilo,slovo si vzal Vinnetou.Všechny účastněné pozval ven,kde již byl připraven u ohně jeho kmen,aby oběma novomanželským párům věnoval za svůj lid Tanec vítězství.Všichni účastnění tedy udělali venku kolem ohně kruh a indiáni jim za zvuku bubnů tedy předvedli svůj Tanec vítězství.Nebylo to nic těžkého a dali se i docela dobře odpozorovat kroky,takže netrvalo ani dlouho a Jack s Rouz a Wiliem s Root byli vyzváni,ať se přidají.Ti nejprve trochu odmítali,protože to nechtěli indiánům kazit,ale nakonec se nechali přesvědčit a jak se říká,šli do toho.Je pravda,že to tedy občas skutečně trochu pletli,ale to nikomu vůbec nevadilo,protože alespoň zase byla legrace.A i o to nakonec šlo.Dobře se bavit.A nakonec se tedy přidali všichni.Už ale nikdo netančil podle pravidel,každý si tančil,jak chtěl a co chtěl.A bubeníci bubnovali a bubnovali a bubnovali.Jen tedy střídali rytmy.A nakonec i místní kapela se k nim přidala,hudebníci vytáhli nástroje a veškeré všeobecné veselí už tedy zůstalo venku.A tančil tam každý s každým.Malí i velcí,mladí i staří.A tam se také zrodila myšlenka,co takhle se více otevřít světu.Přilákat do města více lidí ze širokého okolí.Indiáni by mohli ukazovat návštěvníkům způsob svého života (jako například hod tomahavkem,hod oštěpem,střelba z luku apod.),mexikáni by mohli tedy nejen se věnovat honáctví dobytka,ale mohli by například vyrábět a prodávat své výrobky (jako šperky,obrázky a jiné drobné předměty nebo by so mohli pořídit restauraci a v ní předvést své mexické kulinářské umění nebo...

 

Ahoj!!! jestli se vám povídka líbila tak se podívej na tuhle stránku

https://povidky.peoplelovepeople.com/cz/cs/dobrodruzne-povidky/cerne-stiny-nad-mestem--40cast/27-31-141   tak sem klikni !!!

 


Anketa

líbili se vám tyto příběhy???

Ano
61%
17

Ne
39%
11

Celkový počet hlasů: 28